53
1 Přednímu z kantorů na machalat, vyučující žalm Davidův.
2 Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavnou páší nepravost; není, kdo by činil dobré.
3 Bůh s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.
4 Aj, každý z nich nazpět odšel, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
5 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, lid můj sžírajíce, jako by chléb jedli? Boha pak nevzývají.
6 se náramně strašiti budou, kdež není strachu. Bůh zajisté rozptýlí kosti těch, kteříž tě vojensky oblehli; zahanbíš je, nebo Bůh pohrdl jimi. [ (Psalms 53:7) Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Bůh zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael. ]
Read in another translation
DE Lutherbibel 1912 Eine Unterweisung Davids, im Chor umeinander vorzusingen. Die Toren sprechen in ihrem Herzen: Es ist kein Gott. Sie taugen nichts und sind ein Greuel geworden in ihrem bösen Wesen; das ist keiner, der Gutes tut. EN World English Bible1997 <<For the Chief Musician. To the tune of "Mahalath." A contemplation by David.>> The fool has said in his heart, "There is no God." They are corrupt, and have done abominable iniquity. There is no one who does good. FR Traduction de Louis Segond 1910 (53:1) Au chef des chantres. Sur la flûte. Cantique de David. (53:2) L`insensé dit en son coeur: Il n`y a point de Dieu! Ils se sont corrompus, ils ont commis des iniquités abominables; Il n`en est aucun qui fasse le bien.